Joyeuse

Meč je nejcharakterističtější a nejznámější chladnou zbraní v historii lidstva, účinný nástroj na zabíjení a také nepostradatelnou součástí výzbroje každého hrdiny. Od antiky až po raný novověk byl symbolem statečnosti, válek a společenského postavení. Rozhodoval důležité bitvy, korunoval nové monarchy, někdy sloužil symbol smíru, nebo zatupoval symbol kříže při podmínkách společné modlitby rytířů ve válečných podmínkách. Některé meče tvořily samotné dějiny, jiné se zase nesmazatelně vryly do paměti díky legendám a eposům. Pojďme se podívat na několik významných exeplářů podívat blíže… Podle legend existovaly tři bratrské meče – Joyeuse, Durandal a Curtana. V kronikách a eposech jsou popisovány jako meče neuvěřitelně silné a obdařené magickými schopnostmi.

Franský král a první císař Svaté říše římské, Karel Veliký, vlastnil meč, který nesl název Joyeuse, což v překladu znamená „radostný“. Jeho původ se datuje do 9. století, i když mnozí historikové předpokládají, že je mnohem mladší. Joyeuse sloužil jako korunovační meč francouzských králů – poprvé byl použit v roce 1270 při korunovaci Filipa III. a naposledy v roce 1824, kdy se králem stal Karel X.

Joyeuse má podle legend schopnost zažehnout slunce a zaslepit tak nepřátele v boji. Některé prameny uvádějí, že byl vykován slavným kovářem Galasem a jeho výroba zabrala tři roky, jiné zase tvrdí, že meč dostal jako svatební dar od své nevěsty Galieny. Tajemství jeho moci spočívalo v jílci, který obsahuje schránku s úlomkem kopí svatého Longina, který meči propůjčovaly magické vlastnosti. Joyeuse se zachoval do dnešní doby, ke spatření je v expozici Louvru.