Historie našeho řádu lze rozdělit do několika etap.
První etapou je historie řádu (Chudých rytířů Kristova a Šalamounova chrámu – Templu) po jeho vzniku v 11 století až do zrušení řádu ze strany papeže na nátlak francouzského krále ve 14 století.
Tato etapa je zachycena v článku který je uveřejněn na našem webu.
Druhou etapou je období po zrušení řádu. Toto období popisuje historii jednotlivých částí řádu které se buď transformovali nebo v té které zemi byly zachovány v původních hranicích.
Tato etapa je doprovázena snahou o obnovení původních ideí řádu i v zemích, kde řád své pozice nezachoval. Včetně pokusů o vytvoření řádů nových na půdorysu ideí řádu původního. Říkáme jim neotemplářské řády. Opět tato část je zachycena v článku na našich stránkách.
Třetím obdobím je pak současná doba, kde v několika zemích zachycena snaha o obnovu řádu v původních ideích tedy hledání právních nástupců původního řádu.
Toto je i případ našeho řádu. Naše hledání právní kontinuity řádu a pokus připojit se k takovémuto řádu je datován někdy k roku 2008. Prošli jsme několika řády pokusili se spojit s dalšími řády abychom našli pro nás vhodného nástupce a začlenili se tam kam doufáme že patříme.
Po dlouhém hledání jsme pak zakotvili v řádu Skotských templářů, kteří se dle našeho bádání jevili jako skutečně jediní legitimní nástupci původního řádu.
Bohužel ani toto se nakonec zcela nepotvrdilo. Dle všech indícií původní řád skutečně nejdéle působil v rámci této lokality.
Více je uvedeno ve druhém pokračování historie řádu která se zaobírá neotemplářským obdobím.
Naopak popis vzniku různých neotemplářských hnutí v 19 a 20 století je posán ve třetím pokračování v rámci detailních popisů třetího období řádu.
Tím jsme se posunuli k poslednímu období našeho hledání.
Se skotskými templáři jsme úzce spolupracovali déle než deset let. Pravidelně jsme se účastnili výročních zasedání ve Scotsku v historických kulisách hradu Balgonie, jehož nejstarší obyvatel byl členem řádu.
Postupem doby jsme ale začali být netrpěliví. Přísliby že budeme vpuštěni do archívů řádu abychom potvrdili naše očekávání, že toto je skutečně řád který má alespoň trochu právo o sobě říkat že zachoval právní kontinuitu, se nenaplnila.
I když jsme v roce 2018 získali potvrzení o vzniku oddělené české převorství, nepodařilo se nám se k předmětným dokumentům dostat.
Po našich opakovaných snahách o předložení příslušných dokumentů došlo v roce 2019 k částečnému rozkolu mezi našimi skupinami.
A tehdy jsme se definitivně rozhodli že naše snaha hledat právní kontinuitu naráží na hranici. Navíc našeho snaha o spolupráci s církví byla vlastně hledáním právního nástupnictví do jisté míry blokována.
Proto jsme se v roce 2020 rozhodli definitivně tuto cestu vzdát. Oddělili jsme se od Skotského řádu (který se vnitřně začal sám rozpadat – vždyť nás Čechů bylo v řádu více než Skotů), a vstoupili jsme v jednání s arcibiskupským palácem s cílem získat právní subjektivitu a začlenit se jako laické uskupení do církve pod patronací pražského arcibiskupství.
Toto se také stalo a tak od roku 2022 jsme laickým řádem Templářů koruny České, a pod patronací Arcibiskubského dvora jsme i členové církve.